BARVA JAKO HMOTA

Chtěli bychom-li charakterizovat barvu z hlediska malířské technologie, mohli bychom použít obecnou definici Bohuslava Slánského:

"Barva je kombinace tekutého pojidla s práškovým pigmentem. Pojidlo pojí pigmentové částečky a dodává jim takové konzistence, jaká je třeba k tomu, aby mohly být štětcem naneseny na podklad a vytvořit na něm po uschnutí přilnavou, pružnou, pevnou a trvanlivou vrstvu."

Barva, tj. barevná hmota, se skládá z několika složek, kdy každá z nich má jiné vlastnosti nutné k vytvoření barevné suspense.

Základní složky barvy jsou:

• pigment nebo barvivo,
• substrát nebo plnidlo
• pojidlo

Pigmenty jsou barevné částice nerozpustné v pojidlech. Dávají barevné vrstvě odstín a barvicí a krycí mohutnost. Jedná se o barevné prášky nerostného původu - např. běloba zinková, okr, kadmium červené, kobalt, ultramarín, atd. Využívají se pigmenty výrazné barevnosti a neproměnných optických vlastností.

Barviva jsou barevné organické látky, které jsou na rozdíl od pigmentů v daném prostředí rozpustné a dávají barevné vrstvě pouze transparentní zabarvení různé intenzity.

Pojidla jsou nakonec látky spojující částice pigmentu k sobě navzájem a současně pojí barvu k podložce. Umožňují tak vytvořit barevnou vrstvu lpící na podkladu. Po zaschnutí barevné vrstvy také vytvoří ochranný povlak, čímž zvyšují trvanlivost barevné hmoty.

Dále barva může obsahovat aditiva, což jsou např. konzervační přísady, zabraňujícím hnilobnému působení rozkladných bakterií, přísady ke zlepšení vlastností základních složek barvy, např. změkčovadla. Součástí barvy je i rozpouštědlo, které činí barvu nanášení schopnou.

Ředidla jsou látky, které upravují vlastnosti pojidla, jednoduše slouží k rozředění barvy. Do barvy přidáváme ředidlo, abychom upravili barvu na požadovanou konzistenci, to se poté při zasychání z barvy odpařuje.

Podle látky, kterou barvu ředíme, dělíme běžně prodejné barvy na:

• Temperové a akrylové barvy, které ředíme vodou. Mají matný vzhled a musíte počítat s tím, že po zaschnutí zesvětlí. Jejich výhodou je snadná manipulace a rychlé zaschnutí.
• Latexové barvy, taktéž ředitelné vodou. Mají sametově hebký povrch, po zaschnutí mají odolný a omyvatelný povrch.
• Vodovky, anilinky, akvarelové barvy, jsou další barvy ředitelné vodou. Vodovky jsou jakýsi prototyp akvarelových barev, který využívají spíše děti. Obecně tyto barvy nemají výrazné krycí vlastnosti jako třeba olejové nebo akrylové barvy. Kouzlo akvarelu spočívá v možnosti vytvořit svěží, jiskřivě průsvitnou malbu buď postupným nanášením barevných vrstev či využitím vzájemné mísitelnosti a rozpíjení barev. Příbuzné akvarelovým barvám jsou akvarelové pastelky. Vypadají stejně jako obyčejné pastelky, ale jejich stopa je měkčí a lze je rozmýt štětcem a vodou a docílit tak vzhledu akvarelu.
• Olejové barvy jsou pomalu schnoucí barvy, u nichž je barevný pigment rozmíšen v oleji. Díky použití oleje nejsou rozpustné ve vodě, takže k jejich míchání a ředění potřebujete ředidlo, např. terpentýn. Jejich výhodou je dlouhá trvanlivost a odolnost. Po zaschnutí mají lesklý povrch. Při práci s olejovými barvami však musíte počítat s delším zasycháním.